Divadelní adaptace díla Můj boj norského autora Karla Ove Knausgårda pracuje s prvním dílem hexalogie - Smrt v rodině.

Dva bratři se po smrti svého otce vydávají na cestu do jeho posledního bydliště, aby se společně postarali o pohřeb. Na půdorysu těchto okolností se rozehrává řetězec úvah, reminiscenací, myšlenek, ale i mikrodramat - neefektních, přesto však bolestivých natolik, že je máme tendenci sami před sebou mnohdy zamlčovat. Může být jejich vyslovení očistné? Nebo posloužit aspoň jako důkaz, že na určité úrovni člověk může držet svůj život na moment ve vlastních rukou? Mluvím, tedy jsem.

Monumentalita vyvolává pocit chaosu: Svět hlavního hrdiny jako by nekontrolovatelně nabýval na objemu. Adaptace si neklade za cíl složité a velkolepé Knausgardovo dílo dramatizovat do podoby divadelní hry; opírá se o specifickou autorovu vypravěčskou flow, využívá prostředky vyprávěného divadla a formátu mixed reality performance, zážitku založeném na vnímání reality autentické versus virtuální (zprostředkované) a veřejné verus soukromé.

„City jsou jako voda, ta se taky vždycky formuje podle okolí. Dokonce ani nejhlubší bolest nezanechá stopy, když máme pocit, že nás zahlcuje a trvá příliš dlouho, není to proto, že by city nějak zatuhly, je to tím, že se zklidní a zůstanou bez pohnutí, stejně jako nehybná voda v jezírku.”

Norský autor Karl Ove Knausgård  si svou románovou autobiografickou hexalogií vysloužil přirovnání k novodobému Marcelu Proustovi. Svoji verzi „pátrání po ztraceném čase“ zapsal do rozsáhlého literárního seriálu, literární reality show, v níž se pokouší nevyhýbat se pojmenování žádného ze svých pocitů. Všechno musí jít ven! Co je povoleno literatuře - a za jakou cenu? A co je tedy v takovém kontextu povoleno divadlu? 

překlad Klára Winklerová úprava Petra Tejnorová, Matěj Samec režie Petra Tejnorová dramaturgie Matěj Samec scéna Richard Loskot kostýmy Adriana Černá video-technická spolupráce Dominik Žižka zvuková spolupráce Tomáš Novotný produkce Magda Juránková obsazení Saša Rašilov, Václav Rašilov foto Andrea Černá

Kvietah, vlastním jménem Magdalena Fendrychová, je česká hudební skladatelka a písničkářka vystupující od roku 2020.

Působila ve skupinách White Russian Milkshake, May The Way a Horror make up set. Svoji hudbu zařazuje do žánru indie pop/rock. Studuje skladbu na konzervatoři.

První oficiální desku Hejno černejch koček vydala v únoru 2022 na labelu Divnosti, desce předcházely dva singly a úspěšná crowdfundingová kampaň na Donio.cz.

Zlatá horečka na Aljašce byla jiná než ty ostatní. Kdo chtěl zlato, musel překonat chilkootský průsmyk, přežít několik lavin, neutopit se při plavbě do Dawsonu, nezmrznout v šedesáti stupňových mrazech   a prokopat se několika metry sněhu, ledu a zmrzlé půdy. Pustit se do takového podniku mohou jen úplní blázni nebo ti, které sžíralo vědomí, že svému životu něco dluží. Proč by se jinak vydávali na výpravu, z níž se jim z každých dvou investovaných dolarů vrátí jeden ve zlatě? Našli se však i tací, kteří nechtěli těžit zlato ze země, ale ze svých bližních.

Autorská adaptace několika povídek Jacka Londona s loutkami a kartony od vajec.

Námět, scénář, dramaturgie Jakub Maksymov & Plata Company režie Jakub Maksymov obsazení Eliáš Jeřábek, Dominik Migač, Štěpán Lustyk, Milan Vedral hudba Milan Vedral scénografie a světelný design Fortuna Herzová produkce Adam Svoboda

představení pro děti 8+ a dospělé délka představení 45 min