Cirkus Nostalgie

představení od 13.00, 14.15, 15.30, 16.45

Tajemné ležení zapomenutého cirkusu bez šapitó. Show plná podivných bytostí, bizarních příběhů a nevídaných čísel. Temný netvor, nejvyšší baletka světa, obří had, oboustranná žena, neuvěřitelný Dlouhorukáč, mořská panna a mnoho dalších podivností světa.

Daniel Horečný & Šimon Dohnálek (Studio DAMÚZA): Honza pták

představení od 15.30, 16.45

Byl jednou jeden Honza. Honza byl pták. Na jednoho ptáka docela velký příběh. Loutková pohádka o tom, kam až můžete dojít, když neumíte lítat. Dva vypravěči, jedna loutka, vozembouch a něco jako flašinet.

Letní kino Baron Prášil

promítání 19.00

Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do Měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi. Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav. Bianku však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně doputují tam, kde příběh začal – na bledý Měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům.

"Život, to je to, co ještě (nebo stále) nelze, anebo nemůžeme pochopit, proto neexistuje žádný předchozí plán, význam, anebo vysvětlení."

Ur-fascism je původně název krátkého textu, které pronesl v roce 1995 italský spisovatel a filozof Umberto Eco na půdě americké Kolumbijské univerzity. Český čtenář má možnost vůbec poprvé se setkat s jeho kompletním českým překladem v rámci uvedení stejnojmenného projektu, za nímž stojí herec a performer Jakub Gottwald. Stejnojmennou prací se tak odkazuje k textu jako k jedné z možných interpretačních linií, jako jedné z možných cest, po nichž se lze vydat, než vás pohltí labyrint otázek. O co se vlastně Gottwald pokouší, o jaké otázky se jedná?

Objevitel nemůže vědět, co objevuje, dokud to neobjeví, a zdá se, že toto vedení myšlenky působí už dávno předtím, než si dotyčný vůbec uvědomí, k čemu by rád dospěl. Jak a proč se to děje, zůstává stále záhadou. Ale právě ona procesualita je důvodem, proč každé dílo, které se zabývá povahou řádu a pokouší se zkoumat jeho vzorce, nemůže být pro jeho autora triviální.
Další možností je připustit si, že situace, v níž se nacházíme, je tak špatná, že i řada nejbystřejších vzdává snahu hledat něco lepšího. Gottwald se ale ve své nové práci snaží ukázat, že podstatou všech našich problémů je špatné myšlení. A jednou - logickou – cestou ven je hledání myšlení lepšího.